pondělí 28. března 2016

Chotěboř 2016 jaro

Na Bílou sobotu se opět roztočil kolotoč soutěží F3F, jako tradičně v Chotěboři. Ráno bylo opravdu bílé, na Malé bouli už od rána trénoval místní Karel Krajník s bílým EPP DG v bílé mlze. Jen bílý sníh letos chyběl. Postupně přišlo čtrnáct soutěžících a odešla mlha, kterou nahradily nízké mraky a občasné mrholení. Zahřívali jsme se vzájemným špičkováním, které už nám od podzimu chybělo a navlékli na sebe vše, co se dalo. Testovací plouživé lety byly čím dál rychlejší a tak se o půl jedenácté začalo soutěžit. V prvním kole od počátku časy spíš pomalé, až Míra v bublině zazářil časem 54. Trochu se obával o svou tisícovku, když letěl Radek, ale ten seknutím odevzdal vítězství v kole právě Mírovi. Ve druhém kole zazářil Tomáš v premiéře s novým Shinto, Míra i Radek si užili normální bezbublinový vzduch a deprese začala padat na mistra republiky, který se ne a ne dostat pod 80 a na záda už mu pomalu začínala dýchat balzová Čejka a EPP DG. Od třetího kola už se ale vše začalo vracet ke starým pořádkům, Radek kolo vyhrál, Zdeněk se konečně svezl a zjistil, že model není poškozený přes zimu od myší ani žárlivý na kytaru. Míra, ačkoliv si přišel jen zalítat s kamarády na kopci, sčítal bodíky. Ve čtvrtém kole začal závodit a ačkoliv měl krásný vzduch i nálet, jeho fungl nový Pitbull zmizel pod hranou a přes všechna očekávání se po několika vteřinách už neobjevil. Tak se Míra se slovy "...jsem říkal ať éro vyfotíš už před soutěží", nevěřícně šel podívat, jestli nové éro právě pokřtil nebo už i pohřbil. Naštěstí mu pořadatelé pomohli špici ze země vytáhnout a mimo drobné pohmožděniny byl Pitbull v pořádku pokřtěný, ani nebylo třeba řešit, kde je před servy a kde za nimi. Sílící boční vítr byl osudný i pro Čejku a DG, které úlohu nedoletěli. Za to Tomáš opět vytáhl drápky a kolo vyhrál. Mraky se zvedaly, občas vykoukla i modrá obloha a tak se mrznoucí pořadatelé uvolili ještě odlétat páté kolo. To bylo poměrně vyrovnané a pozice na předních místech se ještě upevnily.  Takže vyhrál Radek Plch, druhý Míra Trsek a třetí já těsně před Tomášem a Tondou Hlavsou. Vyhlášení proběhlo pod kopcem a to už nesměle vykukovalo slunce, ale vítr se stáčel k SZ. Díky pořadatelům za pohodovou soutěž, kterou přes obtížné podmínky bez zádrhelů uspořádali, budeme se těšit na podzimní.
     Po soutěži jsme ještě v Pardubicích okoukli kandidáty na reprezentační softshell bundy, aby se konečně hlasování pohnulo z místa. Fotky najdete v galerii u Tomáše Winklera Výsledky snad také budou.

Richard Kohl.

Žádné komentáře:

Okomentovat